Bývalý pivovar Josefa Fischera v Kralupech nad Vltavou po ukončení výroby piva v roce 1979 dlouhá léta chátral. Přesto si zachoval svůj charakter, výraznou hmotu i jedinečnou polohu v historickém jádru města na Palackého náměstí. Cílem rekonstrukce bylo navrátit tomuto významnému objektu život a vytvořit prostor, který bude sloužit obyvatelům všech generací. Na ploše 6 529 m² tak vzniklo živé kulturní centrum propojující kulturu, vzdělávání, gastronomii i společenský život.
Citlivou adaptací historické sladovny vzniklo celkem sedm účelových jednotek, které dnes sdružují provozy dříve rozptýlené po různých částech města. Sídlí zde základní umělecká škola s vlastním koncertním sálem, dům dětí a mládeže, městská knihovna, muzeum s výstavním prostorem, kavárna Beseda, restaurace a minipivovar, který se do areálu symbolicky vrátil po 46 letech. Díky své poloze v centru města a otevřenému parteru orientovanému do náměstí se objekt stal přirozeným místem setkávání a významným impulzem pro oživení historického centra Kralup nad Vltavou.
Architektonický koncept rekonstrukce vychází ze snahy zachovat autentické hodnoty původní stavby a současně jasně přiznat novodobé zásahy. Historické fasády s pravidelnými pilastry, klenutými nadpražími a charakteristickými komíny zůstaly dominantními prvky objektu. Nové intervence, jako jsou venkovní únikové schodiště, výtah nebo střešní nástavba, jsou od historické struktury jednoznačně odlišeny použitím perforovaného vlnitého plechu a subtilních ocelových konstrukcí. Každá stavební vrstva tak zůstává čitelná a vytváří dialog mezi historií a současností.
Stejná logika se promítá i do interiéru, kde industriální charakter původní sladovny podtrhuje kombinace pohledového betonu, luxferových konstrukcí, ocelových schodišť z pororoštů a odolných materiálů, jako je čedičová dlažba. Motiv luxfer se objevuje v několika podobách – například jako prosvětlená stěna schodiště se vzorem inspirovaným chmelem nebo jako výrazný prvek kavárenského baru. Přiznané technologie, závěsná svítidla a akcenty odkazující na průmyslovou minulost objektu dotvářejí jedinečnou atmosféru jednotlivých prostor. Vzdělávací provozy navíc využívají akustické a magnetické povrchy podporující jejich každodenní fungování.
Významnou součástí projektu bylo také řešení řady konstrukčních a technických výzev. Charakter stavby ovlivnilo použití moderních konstrukčních a materiálových systémů citlivě integrovaných do historického objektu, zejména sendvičových panelů s PIR izolací, systémového zdění z broušených cihelných tvárnic, prefabrikovaných prvků a pokročilých požárně ochranných nástřiků. Nové konstrukce byly důsledně oddilatovány od historického skeletu a technická infrastruktura byla integrována s maximálním ohledem na zachování původního charakteru budovy. Vzduchotechnika je například vedena v podlahových kanálech, což umožnilo minimalizovat zásahy do historických prostor.
Rekonstrukce se zároveň musela vypořádat s řadou nestandardních situací, mezi které patřilo podbetonování míst bez původních základových konstrukcí, sanace výrazně nerovného zdiva v suterénu, komplikace způsobené spodní vodou nebo náročné trasování vzduchotechnických a zdravotně-technických instalací. Výsledkem je však proměna dlouhodobě nevyužívaného areálu v moderní multifunkční centrum, které respektuje historii místa a zároveň nabízí kvalitní zázemí pro kulturní, vzdělávací i společenský život města.
Fotografie / Petr Polák Studio