Jednalo se o provedení citlivé opravy historické uliční fasády budov Kolínské radnice při zachování a obnovení jejích estetických, historických a funkční hodnot. Omítka objektů je z větší části tvořena sgrafitovou výzdobou doplněnou o fresky, obrazy a sochy. Fasádu objektu dále tvoří ozdobné kamenické (vázy, čučky) a štukatérské prvky (bosáže, římsy, reliéfy).
V průběhu prací byla provedena obnova sgrafitové omítky a restaurování dvou maleb na zlaceném měděném plechu ve štítu západního křídla radnice představujících české krále Přemysla Otakara II. a Jiřího z Poděbrad, a pěti nástěnných meziokenních obrazů pod korunní římsou s náměty z dějin města Kolína. Restaurátorskou obnovou prošel i městský znak v kartuši a sgrafitová a štuková výzdoba fasády, ciferník věžních hodin, bronzová pamětní deska, kované zábradlí na věži a kovové hrotnice a báně, u nich bylo obnoveno zlacení pomocí 24 karátového plátkového zlata.
Budova radnice Kolín, je od 03.05.1958 nemovitou kulturní památkou (rejst. č. ÚSKP 26365/2-740 – radnice) a veškeré stavební a restaurátorské práce byly prováděny pod dohledem zástupců Národního památkového ústavu.
Radnice byla pseudorenesančně přestavěna v letech 1887–1899 podle projektu architekta Jana Vejrycha. Fresky na průčelí zobrazují historické události Kolína a namaloval je Adolf Liebscher.
Kolín se stal ve 2. polovině 19. století významným průmyslovým městem. Obecní zastupitelstvo pod vedením purkmistra Vojtěcha Formánka se rozhodlo o vyhlášení soutěže na velkolepou přestavbu radnice. Konkurz byl vypsán 29. dubna 1886 a z anonymně podaných návrhů byl vybrán projekt nazvaný „Čech v české Čechům slavný“. Jeho autorem byl Jan Vejrych, který na projektu spolupracoval s kolínským stavitelem Janem Klecanským. Ti se při zpracování návrhu volně inspirovali podobou renesanční radnice v Plzni. Vlastní přestavbu pak provedl kolínský stavitel Josef Karabáček se stavbyvedoucím Václavem Müllerem od června 1887 do srpna 1888. V roce 1897 ale bylo rozhodnuto o připojení bývalých kasáren k již opravené radnici. V prosinci téhož roku byla vypsána veřejná anonymní soutěž, kterou vyhrál návrh pod názvem „Co dobře umíš, toho se drž, co podnikneš, tím vynikneš“, jehož autorem byl opět Jan Vejrych, navrhující přestavbu tak, aby výsledná stavba tvořila s již dokončenou částí jednolitý celek. Přestavbu kasáren s přístavbou traktu nového sněmovního sálu provedl kolínský stavitel Jan Sklenář od srpna 1898 do září 1899 pod vedením pražského architekta Jana Zeyera (bratra básníka Julia Zeyera), protože Vejrych se odmítl na stavbě angažovat z důvodu malého honoráře. Dokončená stavba rozšíření radnice byla zkolaudována v roce 1900.
