Nová plavební komora Rohatec – Sudoměřice je navržena užitné délky 38,5 m a užitné šířky 5,3 m a překonává výškový rozdíl (spád) 2,7 m mezi jezem Sudoměřice na Baťově kanále a hladinou v řece Moravě. Přilehlý jez Sudoměřice z 30. let 20. století prošel kompletní obnovou nyní tak zajistí spolehlivé udržování hladiny pro plavbu na Baťově kanále až po Petrov. Dalších 800 m navazujícího, doposud nesplavného, koryta říčky Radějovky tvořící státní hranici mezi Českou a Slovenskou republikou od plavební komory až po ústí do řeky Moravy bylo prohloubeno a rozšířeno na 6 m. Projekt zahrnuje dva hospodářské mosty přes tok říčky Radějovku.
Všechna vrata plavební komory jsou vzpěrná, tedy složená ze dvou křídel, která jsou po zavření „vzepřena“ proti vodě tak, že tvoří mírnou špičku. Vrata horního ohlaví jsou nižší než vrata v dolním ohlaví. Jedna vráteň (křídlo) vrat horního ohlaví váží 2 700 kg. Vrata v dolním ohlaví jsou zdvojená. Vrátně na dolním ohlaví váží 3 600 kg a 3 900 kg. Větší z obou dolních vrat budou sloužit jako protipovodňová a budou se používat pouze jako povodňová uzávěra.
Stavba se nachází na levém břehu řeky Moravy na státní hranici mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Plavební komora je situována do stávající hráze a přímo navazuje na pravobřežní pilíř jezu Sudoměřice.
Environmentální řešení projektu vychází z cíle obnovit a posílit funkci biokoridoru jako součásti regionálního i nadregionálního územního systému ekologické stability. Navržené terénní a vegetační úpravy respektují přirozený i kulturní charakter krajiny a vytvářejí pestrou mozaiku lužních lesních porostů a vlhkých luk doplněných solitérními dřevinami. Důraz je kladen na obnovu typických prvků nivní krajiny Moravy, zejména tůní vzniklých ze zazemňovaných říčních ramen, které jsou v území dnes vzácné. Citlivý přístup se uplatňuje i v nejcennější části lokality v prostoru bývalého prameniště Kout, kde je zachován přirozený vývoj bez zásahů, s pravidelným kosením travních porostů. Celková kompozice tak podporuje biodiverzitu, ekologickou stabilitu i krajinářskou hodnotu území.
Fotografie / Společnost BAŤŮV KANÁL