MOTIV REKONSTRUKCE

Konkrétně řešená stavba je součástí komplexní řadové zástavby ze 70. let minulého století, která byla vypracována podle jednotného konstrukčního a materiálového vzorce. Původní objekt byl kompletně postaven z bílých cihel, které byly doslovně propsány jak na fasádách, tak v interiéru. Jednoduchý formát cihly se stal pomyslným ATOMEM celého organismu. Podle rozměru cihly byla určena velikost oken, dimenze vnitřních schodů, tloušťka stropní konstrukce, výška atiky, šířka zahrady… Geometricky vysoustružená stavba byla na papíře dokonalá, ale v očích nových majitelů až příliš strojová, chladná a neidentická. Proto se přistoupilo na dramatickou rekonstrukci, nejen ve smyslu vnitřních úprav, ale taktéž ve smyslu těch vnějších. Bylo zřejmé, že se bude v tomto případě razantně „vystupovat z řady“.

ULICE

Ulice. Jindy anonymní stěna plná malých otvorů do šatny, koupelen a záchodů. Jindy přehlídka garážových vrat, krytých stání a „přistávací plochy“ pro další auta. V tomto případě se vyskytla příležitost pro modifikaci nechvalně zaběhlého standardu. Původní ryze technický sklep byl přeměněn na kompletně obytné podlaží se samostatnou bytovou jednotkou. Na straně ulice byla odhrnuta hlína a nízká okna byla nahrazena francouzskými. Veškeré okenní otvory byly maximalizovány, aniž by se změnila jejich původní šířka. Odkrytý suterén si současně vyžádal nevyhnutelné korekce v navazujícím zahradním prostoru. Poněkud mdlý „plácek před domem“ byl přeměněn na atraktivní stupňovité zelené terasy, s vlastním oplocením a odděleným vstupem.

ZAHRADA

Zahradní sekce domu vychází z principů původního řešení, kdy exteriérové prvky stavby navazovaly na interní konstrukční systém celého objektu. Nová pergola nezamýšlí sobecký restart se vším všudy, ale naopak – pokouší se najít vhodný kompromis mezi fetišisticky důkladným základem původní stavby a soudobými (funkčními i formálními) potřebami. Dochází tedy k redukci původní pergoly o celých 50%. Uvolněný prostor se stává atriem, zpevněnou plochou s lavicemi a ohništěm, kde je možné relaxovat, debatovat a rozjímat pod širým nebem. Toto atrium je ze všech stran ohraničené fyzickou „překážkou“. Ze severu a ze západu vlastní hmotou řešené stavby, z jihu sousedním (identicky koncipovaným) objektem a z východu novou pergolou. Nová pergola se skládá ze tří sériově řazených částí. Ta, která přiléhá k obývacímu pokoji, je ryze komunikační a rozptylová. Současně představuje možnou rezervu pro umístění dodatečného nábytku. Zastřešení této sekce je obstaráno lamelami, které jsou orientovány rovnoběžně s fasádou denní zóny. Prostřední segment lze považovat za hlavní, neboť se zde nachází sedací souprava a stoleček. Zastřešení je opět lamelové. Samotné lamely jsou uvažovány jako mobilní. Lze je stahovat a individuálně natáčet dle klimatických potřeb. Odvodnění pergoly je zajišťováno samotnými lamelami, do nichž jsou integrovány skryté odtokové kanálky. Poslední sekce (u sousedovy stěny) je zaplněna venkovní kuchyní, která plynule přechází ve vyvýšený jídelní pult s barovými židličkami. Součástí kuchyně je úložný prostor a implementovaný plynový gril.  Fasáda domu na straně zahrady reflektuje manévry, které se odehrávají v uličním směru. Zatímco okno do denní zóny se geometricky nemění (minimálně v rámci celkové plochy), okna v patře jsou rovněž zbavena parapetů a rovněž dochází k jejich optickému propojení s okny v suterénu.