Místo nevhodného betonu dubový rošt a lámaný kámen

V podzákladí jezu bylo při realizaci zastiženo enormní množství historicky často natěsno zaberaněných pilot různého fyzického stavu a zjištěného stáří (v rámci archeologického dohledu) z více než pěti století.

Některé historické stavební zásahy v bližší historii byly pro jez přínosné – zatěsnění návodní štětovou stěnou. Naopak některé zásahy byly vzhledově devastující – betonové výplně namísto kamenných, dolní částečně viditelná často velmi nepravidelně zaberaněná štětová stěna v 60. letech minulého století.

Novější a fyzicky pod vodou zachovalé piloty byly využity i pro kotvení obnovené horní roštové konstrukce průchodem zřízené vyztužené základové betonové desky, v jejímž rámci došlo i ke spřažení stávající horní a dolní štětové stěny. Na desce byl obnoven mohutný dubový rošt z profilů 30 × 30 cm, byly využity tradiční tesařské spoje přeplátování a „na rybinu“, kdy i pojistnými prvky tesařských spojů jsou jen dřevěné kolíky.

Soulad moderních a historických technologií

Materiál dubu pro rošt byl na základě tradičních starých technologických doporučení pokácen s významným časovým předstihem a uložen až do doby osazení pod vodu. Pro kotvení roštu k podkladu byly převážně využity původní fyzicky zachovalé dubové piloty, kdy původní již poškozený horní plochý čep byl nahrazen pomocí nerezové CKT, kotvené zálivkou ve vývrtech zvolených pilot.

Rošt pak byl dotažen pohledovou, mírně vypouklou podložkou s přivařeným spojníkem a zahloubením. Do oken roštu byly následně na zálivku osazeny sestavy zpravidla 2 až 3 žulových bloků s lámaným bosírovaným povrchem, mírně vyvýšeným nad úroveň roštu s cílem optického čeření přepadového paprsku nižších průtoků.

V koruně jezu a liniově vyrovnané odtrhové hraně byly osazeny pemrlované čisté kopáky. V předprsí jezu byly zřízeny prvky k osazení provizorního hrazení pro účely revizí či drobné údržby stavby, podle potřeby kdekoli po délce jezu.