Jedná se o stavbu pro dopravu. Budova je zhotovena jako jednopodlažní mírně převýšená transparentní hala, která uvnitř integruje jednotlivé funkční celky – pokladny dopravců, zázemí pro cestující, technické zázemí a dvěma obchodní jednotky. Architektonicky budova navazuje na nově realizované zastřešení nástupišť, a to zejména tím, že střecha budovy navazuje na zastřešení nástupišť tvarově, materiálově i řešením detailu. Výsledek má působit dojmem, že se jedná o jednu stavbu, nikoliv o stavby dvě. Celkově je budova koncipována jako kontinuální prostor, který propojuje přednádražní veřejné prostranství s prostorem nástupišť.

Budova je navržena jako skelet vynášející zastřešení, přičemž vnitřní prostor je směrem do ulice a do boků vymezen prosklenou stěnou. Komerční jednotky na nároží se prosklenými stěnami otevírají i směrem k 1. nástupišti, střed budovy obsahující zázemí je zděný.

Dispozice budovy je výškově vázána k přednádražnímu prostoru, který je cca o 625 mm níže oproti niveletě 1. nástupiště. Výškový rozdíl se překonává rampami vně výpravní budovy. V rámci komerčních jednotek jsou vložena pomocná schodiště, takže jsou přístupny jak z ulice, tak z 1. nástupiště.

Barevné a materiálové řešení navazuje na řešení stanice jako celku. Prosklené stěny vynáší hliníkový systémový rošt antracitového odstínu. Obdobně jako ostatní kovové prvky v rámci stanice. Podhledy uvnitř i vně budovy jsou bílé. Sloupy nosného skeletu jsou opláštěny bílým oplechováním. Obvodové stěny vestavku se zázemím jsou směrem do kolejiště i do odbavovací haly pojednány v keramickém obkladu hnědošedého odstínu.

Střecha je jednoplášťová, plochá s vegetačním souvrstvím. Uprostřed střechy je ohraničený prostor pro vzduchotechniku.

Celkový princip řešení budovy je jednoduchý: veřejné prostory, nechť jsou otevřeny maximálním prosklením do okolí. Co má být skryté, zůstává skryto za zděnou stěnou. Vše vloženo pod společné zastřešení nástupišť.