První plány na výstavbu tělocvičny u Drahotušské školy pochází už z 80ých let. I přes urgentní potřebu a některé další nedotažené pokusy v průběhu posledních desetiletí se realizaci podařilo dotáhnout až v roce 2023.

Výstavba v období šokových cenových skoků i cenová politika města Hranice si vyžádaly co nejekonomičtější řešení. Tvarové řešení vychází z jednoduchého provozního schéma. Sportovní plocha je umístěna v hlavním objemu – čistém kvádru. V podnoži, která kvádr ze dvou stran obepíná je umístěno zázemí a komunikační páteř. Nad průnikem podnože a hlavní hmoty je umístěna tribuna. Podnoží je tělocvična rovněž napojena na stávající objekt školy. Měřítkem i orientací vstupu se podnož odkazuje na okolní zástavbu řadových domků. Komunitní význam posiluje vstupní prosklená stěna, která umožní průhled z hlavní ulice přímo na sportovní plochu.

Fasáda podnože je opatřena břízolitem, který nabízí výjimečnou kvalitu ve své trvanlivosti a rovněž představuje současný, avšak mizící kontext okolí. Citlivé oko spatří v jeho živých odlescích slídy poetickou reakci na to dobré ze stavitelství 70ých a 80ých let. Tento kontext se snažíme uchovat. Samotná hala je utilitárně obalena sendvičovými panely. V kontrastu sendvičových panelů a ušlechtilé omítky vidíme setkání vysokého s nízkým, barevné sjednocení posouvá protikladné materiály do jiné nezvykle výrazné polohy.

Setkání protikladných výkladů nabízí i barevné ztvárnění. Osoby citlivé na barevnou symboliku, objeví totožnou barvu ve znacích Drahotuší i Hranic. Prozaickým zdůvodněním je fakt, že použitá barva se nachází v každém základním bezpříplatkovém vzorníku všech výrobců stavebních materiálů. Zvenčí červená sjednocuje a stříbrná/šedá je použita jako akcent. Vevnitř je logika obrácena, šedá vytváří neutrální pozadí aktivit. Vše se sjednocuje v růžové barvě sportovní plochy.

Podnož je zděná z dutinových cihel bez zateplení. Konstrukci haly tvoří železobetonový prefabrikovaný skelet. Střecha je nesena ocelovými příhradovými vazníky. Opláštění je provedeno ze sendvičových tepelně izolačních panelů. Díky této konstrukci mohla výstavba proběhnout v rekordním čase. Komplikované zakládací podmínky si vyžádaly použití vrtaných pilot.

Velkým problémem lokality bylo zadržení dešťových vody. Podloží vsakování neumožňuje. Projekt proto pracuje s omezením odtoku pomocí zelených střech na všech částech domu. Dešťová voda je pak jímána v nádržích a znovu využívána pro splachovaní toalet i zálivku zahrady.

Teplo je při nuceném větrání zachycováno rekuperační jednotkou. Rozsah prosklení haly byl pečlivě zvolen pro vyvážení optimálního denního světla a omezení přehřívání. Všechny povrchy jsou ponechány v surové podobě bez zakrývaní sádrokartonem či omítkou. Akustická pohoda je zajištěna využitím heraklitových desek.