26. Optimalizace traťového úseku Děčín východ - Děčín - Prostřední Žleb

Popis objektu:

Předmětem stavby je celková rekonstrukce trati v délce cca 1300 m. Řešený úsek začíná za poslední výhybkou č. 79 v železniční stanici Děčín-východ, a končí první výhybkou č. 3 v zapojení do ŽST Děčín-Prostření Žleb. Trať po výjezdu z ŽST Děčín-východ prochází tunelem délky cca 400 m Stoliční horou a po výjezdu z tunelu na severním kraji města Děčín překonává řeku Labe železničním mostem. Na levém břehu se v ŽST Děčín-Prostření Žleb napojuje do levobřežního I. tranzitního koridoru st. hr. s Rakouskem – Břeclav – Praha – Děčín – st. hr. s Německem.
Hlavním cílem této stavby je zlepšení infrastruktury, která povede zejména k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu, ke splnění parametrů daných národní a evropskou technickou legislativou a ke snížení vlivu stavby na životní prostředí – zejména snížení hlukové zátěže.
Stavba zahrnuje rekonstrukci železničního mostu přes Labe, sanaci Děčínského a Loubského tunelu, železničního spodku a svršku, trakčního vedení, zabezpečovacího a sdělovacího zařízení, přeložky inženýrských sítí a výstavbu protihlukových stěn.
Hlavním stavebním objektem této stavby je železniční most v km 458,755 přes řeku Labe. Stávající most je již v technicky nevyhovujícím stavu, a proto musí proběhnout jeho kompletní rekonstrukce, která spočívá v náhradě nosné konstrukce a sanaci spodní stavby.

Most byl vybudován mezi Děčínem a Prostředním Žlebem mezi léty 1873 až 1874 společností Rakouské severozápadní dráhy (ÓNWB – Ósterreichisch Nordwestbahn). Autorem celkového konceptu železnice v labském údolí byl Konrád Wilhelm Hellwag, stavební ředitel rakouské Severozápadní dráhy a rodák z Eutinu v Holštýnsku. Podle tohoto konceptu byly ve vídeňské kanceláři pod vedením vrchního inspektora Eduarda Gerlicha provedeny výpočty a narýsovány plány mostních konstrukcí. Provedení stavby na místě řídil švýcarský inženýr Jakob Mast, předseda stavebního oddělení Děčín, kterému byl jako vedoucímu stavby přidělen inženýr Cecerle. Most sloužil v původním stavu až do roku 1927, kdy byla nahrazena konstrukce mostovky, tak aby odpovídala zvyšujícím se nárokům na její nosnost. V době výstavby byl původní most nejdelším železničním ocelovým mostem na našem území. Původní jednokolejná mostní konstrukce z roku 1874 byla umístěna na spodní (částečně dvoukolejné) stavbě vlevo. Po vybudování stávající mostní konstrukce v roce 1916 po pravé straně byla vyloučena z provozu a po snesení vodovodního řádu města Děčín v roce 1927 byla následně v letech 1927 a 1928 snesena.

Jedná se o  území geografické (Stoliční hora) a environmentálního charakteru, protože řešený úsek trati se nachází v CHKO České Středohoří, CHKO Labské pískovce a ptačí oblasti NATURA 2000. Stavba se nachází v evropsky významné lokalitě (EVL) Porta Bohemica (údolní niva řeky Labe).

V rámci národního členění se jedná o celostátní dráhu. Traťový úsek je zařazen do sítě TEN-T core network a podle Nařízení EP a Rady (EU) č. 1315/2013 náleží do hlavní sítě nákladní dopravy). Dle sdělení MD ČR č. 111/2004 je součástí železničních drah, zařazených do Transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). V mezinárodním měřítku je trať součástí nákladního koridoru RFC7, respektive koridoru TEN-T ORIENT/EAST-MED v relaci Bremerhaven/Hamburg/Rostock – Dresden – Kolín – Brno – Wien/Bratislava – Budapest – Arad – Sofia – Thessaloniki/Athína/Burgas/turecká hranice.