64. Hrad Cheb

Popis objektu:

Chebský hrad představuje historicky mnoho vrstevnatou stavbu, která svým významem po většinu své existence přesahovala kulturní horizont českých zemí. Na slovanské hradiště založené na přelomu devátého a desátého století navázal v první polovině dvanáctého století kamenný hrad markrabat z Vohburgu. Tehdy se Cheb stál sídlem rozsáhlé ministeriální správy, kterou později převzal a podstatně rozšířil císařský štaufský rod. Ten v průběhu osmdesátých let dvanáctého století realizoval rozsáhlou přestavbu v novém imperiálním duchu. Jedná se o velkoryse řešené a architektoniky mimořádně kvalitně zpracované dílo štaufské stavební huti. Chebská falc Friedricha Barbarossy je dnes, díky osudům, které potkaly většinu falcí německých, jednou z nejlépe dochovaných staveb svého druhu se všemi třemi základními prvky charakterizující tento typ císařského sídla: palác, věž a kaple. Zároveň představuje jeden z vrcholů vývoje císařského hradu této doby, což je zvláště dobře patrné na objektu kaple. Jedná se o jedinečnou ukázku tzv. přechodného slohu doprovázejícího přelomové období mezi pozdní dobou románskou a nastupující gotikou. Štaufské umění představovalo ojedinělou syntézu uměleckých proudů své doby, majících za úkol manifestovat císařský majestát. Alsasko - švábské proudy, ze kterých štaufské umění vzešlo, se zde originálním způsobem mísí s vlivy burgundské gotiky a formou lombardskou, to vše prostoupeno projevy imperiálního historismu mající odkazovat k pozdně antickým císařům. Hrad v této podobě zřejmě sloužil téměř tří staletí. K podstatným stavebním zásahům došlo až v druhé polovině patnáctého století, kdy bylo na starou falc přistavěno hrázděné patro. Výrazných změn prodělal též vnitřní hrad. Dnes z nich však máme dochovány pouze zbytky tzv. Gordonova domu, který se zapsal do historie povražděním Valdštejnových generálů v roce 1634. Od poloviny sedmnáctého století byl hrad postupně měněn v městskou citadelu, na jejímž budování se podílela řada stavitelů zvučných jmen (Jan de Orsi, Abraham Leuchtner, Kryštof Dientzenhofer, Paul Ignác Bayer, Giovanni Battista Alliprandi). Městská pevnost byla úředně zrušena počátkem devatenáctého století a od druhé poloviny tohoto století je udržována jako významná historická památka, která patří k nejcennějším kastellologickým památkám nacházejících se na území České republiky.